Na počátku práce na projektu jsme se pokusili vyjmenovat vše, co chemický průmysl vyrábí pro průmysl automobilový. Každý měl spoustu návrhů, co všechno prozkoumáme a zařadíme do projektu. V průběhu práce množství shromážděného materiálu narůstalo a tak jsme se soustředili na několik hlavních témat - paliva, oleje, emise, akumulátor. Proto tato kapitola bude velmi stručná.

Plasty

Rozsah použití plastů v posledních desetiletích značně vzrostl. Nejužívanější typy plastů jsou:

Základní polymer se často doplňuje dalšími látkami. Např. na nárazníky se používá polypropylen, který obsahuje jako plnivo CaCO₃ a saze. Ke stabilizaci se užívají antioxidanty.

Autoskla

Jsou to běžná sodno-vápenatá skla. Tabulová skla se vyrábějí tak, že roztavená sklovina natéká na cínovou lázeň v redukční atmosféře. Z tabule se vyříznou skla požadovaných rozměrů. V pícce, kde je teplota 500 - 600°C, se sklo vytvaruje. Mezi dvě stejná skla se nanese vrstva organické pryskyřice.

Kovové materiály

Výroba kovů je sice záležitost hutnictví, ale je založena na chemických procesech. Některé kovy se dnes získávají také hydrometalurgickými procesy (např. měď), které jsou energeticky výhodnější než hutní výroba. Největší podíl z kovových materiálů tvoří ocel a litina - tedy železo. Dále je to hliník, který se užívá při konstrukci motorů pro velmi dobrou tepelnou vodivost. Hliník by byl výhodný i na karoserie, protože je lehký a odolný proti korozi (pasivuje se tenkou vrstvičkou oxidu). Oproti ocelovým plechům se však špatně tvaruje a je dražší. Zinek se užívá na ochranu karoserií proti korozi - je to ochrana elektrochemická. Měď se užívá na elektrické rozvody a u dražších automobilů na konstrukci chladiče, protože její tepelná vodivost je ještě větší než u hliníku. Olovo je zastoupeno v akumulátorech. Ložiska se vyrábějí z různých kovových slitin, v nichž se vyskytují Cu, Sn, Pb, Al, řidčeji Sb, Ni, Ag. Je tendence nahrazovat deficitní cín. Platinové kovy slouží jako katalyzátory pro přeměnu škodlivin v emisích na látky relativně neškodné.

Airbag

Chemickou zajímavostí v automobilu je prvek pasivní bezpečnosti, zvaný airbag. Název není přesný, měl by se nazývat "nitrogenbag". Při silném nárazu se uvede do činnosti rozbuška, která spustí mechanismus přitažení bezpečnostních pásů a to během 8 ms. Další rozbuška iniciuje rozklad azidu sodného nebo lithného, který tvoří náplň airbagu a který proběhne podle rovnice

2 NaN₃ (s) ® 2 Na (s) + 3 N₂ (g)

Reakce je velmi rychlá, vak musí být naplněn do 30 ms po nárazu. V náplni airbagu musí být nepochybně vhodné látky, které zreagují se vznikajícím alkalickým kovem, pravděpodobně oxidy Al, Si. Pro zajímavost jsme si vypočetli, kolik g NaN3 by mělo být v náplni airbagu, aby se dusíkem naplnil vak na objem 30 l při teplotě 20°C a mírném přetlaku 120 kPa.

Řešení:

Náš přehled by se mohl doplnit ještě o další produkty chemického průmyslu jako jsou nátěrové hmoty, barvy, laky, lepidla, pryž, keramiku, materiály pro elektroniku atd. Chemický průmysl má tu zvláštnost, že se většinou jeho produkty používají jako vstupy v ostatních odvětvích a dostávají se tak k lidem zprostředkovaně.