Podařilo se nám získat 185 respondentů. Obrátili jsme se na rodiče žáků naší školy při třídních schůzkách. Naše škola má letos jen 225 žáků. Někteří rodiče na schůzky nepřišli, někteří nemají automobil, takže jsme získali kolem jednoho sta odpovědí. Proto jsme ještě kontaktovali naše učitele, sousedy a známé v místě svého bydliště. Víme, že počet odpovědí není dost velký na to, aby se z výsledků daly dělat dalekosáhlé závěry. Do určité míry však je obrazem současné situace automobilové dopravy v Praze a ukazuje postoje lidí.

1. 29% automobilů jsou starší deseti let, z toho 9% jsou starší patnácti let. Mimo Prahu je tento podíl jistě o něco větší. Mnoho lidí na nový automobil nemá a proto se snaží, aby jim automobil sloužil co nejdéle. Mladí lidé si často kupují levná stará auta.
2. Skoro polovina lidí najezdí méně než 10 000 km za rok, což vidíme spíše jako pozitivní jev. Provoz automobilu je díky cenám pohonných hmot dosti drahý.
3. 73% majitelů aut z našeho souboru jezdí do centra města málokdy nebo vůbec. Přesto je v centru města automobilů mnoho, tvoří se dopravní zácpy, obtížně se hledá místo k zaparkování. Do Prahy přijíždí mnoho lidí z celé republiky i z ciziny.
4. 77% lidí má za to, že vzduch na frekventovaných místech je velmi špatný, jen 2% lidí je s kvalitou ovzduší spokojeno.
5. Katalytické konvertory výfukových plynů má necelá polovina automobilů. To není dobrý stav, ale odpovídá skladbě vozového parku.
6. Z těch, kteří jezdí denně do centra, je ochotna téměř polovina přejít na hromadnou dopravu. 16% respondentů, kteří se nehodlají vzdát vlastní dopravy do centra vůbec, asi potřebují automobil pro výkon své práce.
7. Překvapilo nás, že pro katalyzátory se vyslovilo jen 24% řidičů. Možná, že lidé toho o katalyzátorech moc nevědí a nedůvěřují jejich účinnosti. Možná je to tím, že majitelé aut s karburátory naopak vědí, že instalace drahého katalyzátoru by měla malý smysl. 30% se vyslovilo pro administrativní omezení individuální dopravy. Tato opatření jsou problematická a nikde ve světě se příliš neosvědčila. Určitě by však měl platit zákaz nebo výrazné omezení individuální automobilové dopravy za smogové situace.
   Nejvíce lidí se vyslovilo pro budování komunikací. Město Praha nemá dosud dokončený vnější dopravní okruh. Jeho výstavba pokračuje pomalu.
8. 26% má za to, že informovanost o škodlivých emisích není dostatečná, 37% naopak po žádných podrobných informacích netouží. V posledních letech se rozvíjí ekologická výchova na školách, ale mnoho dospělých si ekologické problémy nepřipouští, nemají pocit bezprostředního ohrožení. Myslíme si, že by se těmto problémům měla více věnovat media, především televize. I my bychom svým projektem a hlavně jeho prezentací chtěli přispět k lepší informovanosti široké veřejnosti.
9. Zde odpověděli všichni jednoznačně, všichni se domnívají, že složení paliv ovlivňuje složení emisí.
10. Našel se pouze jediný respondent, který nevidí žádnou souvislost automobilu s chemickým průmyslem. 91% si je vědomo, že bez chemického průmyslu by se auta nejen nevyrobila, ale především by nemohla jezdit.
11. Jsme si vědomi, že tato otázka je spekulativní. Chtěli jsme zjistit, jak lidé důvěřují chemikům. Mnoho lidí, kteří toho o chemii moc nevědí, pokládá chemii za něco hrozného, škodlivého, nepochopitelného. To jim ovšem nebrání, aby každý den od rána do večera nepoužívali výrobky chemického průmyslu, mimo jiné i automobilová paliva.
    Jen velmi málo lidí si myslí, že individuální doprava zanikne. Je zajímavé, že poměrně hodně lidí má důvěru v elektromobily. Současný vývoj automobilů však stále staví a bude stavět v nejbližších deseti, dvaceti letech na fosilních palivech a v malé míře na palivech z obnovitelných zdrojů. Očekává se stálý růst poptávky po palivech.

Těžko říci, co bude za padesát let. Zatím se lidstvo chová tak, jako by zdroje fosilních paliv byly nevyčerpatelné.