Únor, nejkratší měsíc,

Přestože dny se už příjemně prodlužovaly a na 6. - 10. 2. připadly "jarní" prázdniny, zdál se tento měsíc nekonečný. Stejně jako leden, ocitl se i únor v dlouhodobém pozorování mezi průměrně nejchladnějšími únory za posledních mnoho let.
V životě školním se v tomto měsíci nic mimořádného nepřihodilo.

1. února se ve škole konal seminář k průběhu pilotního projektu kombinované ISIC karty a průkazu studenta střední školy. Protože naše škola je nejen pilotní, ale přímo průkopnická, probíhala tato prezentace, určená pro ředitele pražských středních škol a pro zástupce odboru školství MHMP, na naší půdě (v učebně 214!). Zástupci firem GTS International, PVT a.s. a Cominfo představili všechny možnosti využití této čipové karty v provozu školy, tj. pro objednávky i výdej obědů ve školních jídelnách, pro kontrolu přístupu do budovy, využití karet pro kopírování a tisk apod. Naše škola těchto možností bohatě využívá.

Zbrusu nový systém objednávání a výdej obědů pomocí čipové karty a přes internet byl spuštěn 1. února.

Lyžařský výcvik tříd L1. a C1.B se uskutečnil čtvrtý únorový týden (od 20.2.) Doprovázejícími učiteli byli vyučující tělesné výchovy (R. Vojtíšková, P. Ticháčková, M. Špaček) a L. Staňková a P. Marek. Studenti byli ubytováni v hotelu Belveder, v Železné Rudě na Šumavě. Poprvé v dějinách Křemencárny se utvořilo družstvo snowboardistů (česky snouborďáků), pod vedením čerstvé instruktorky Radky Vojtíškové.
Počasí i sněhové podmínky byly ucházející. První tři dny dokonce svítilo slunce, pak se však zatáhlo a předposlední den řádně foukalo. Deset dobrovolníků se zúčastnilo celodenního výletu na Špičák.
A zde je několik postřehů, které kronikářce poskytli studenti L1. Jsou zaznamenány tak, jak byly napsány i s pravopisnými chybami (Zcela bez cenzury obsahu i korekce rodného jazyka):

První dojem z hor nebyl příliš hezký, protože jsme byli přivítáni velmi nechutným smaženým sýrem a podobný styl kuchyně se bohužel opakoval. Větší radost jsem měl z množství sněhu a skvělého počasí, zalyžoval jsem si opravdu dobře. Týden byl skoro u konce a blížil se závod na běžkách ze kterého měli všichni obavy, ale nebylo to tak hrozné."

"Na horách bylo fajn. Žádné učení a hlavně spousta přátel. Ráno mě vždy probudil fén. Jinak byl budíček v dobrém čase. Snídaně byla vždy velká, ale o sýru se zmiňovat radši nebudu. Vícvik byl zábavný, i když jsem si odnesla mnoho modřin od častých pádů na běžkách. I když jsem stála na běžkách podruhé, v závodě jsem se umístila jako osmá."

"Když jsme přijeli byla celkem zima a chumelilo, ale jinak bylo celý týden pěkně. Ubytování zrovna nebylo nejlepší, ale šlo to. Jídlo hlavně ze začátku nebylo moc dobré. Jinak tam byla celkem zábava."

"První den se nám kuchař představil- udělal dokonale hnusnej smaženej sýr kterej se nedal požívat, nicméně jsem snědl dva, protože jsem měl hlad. Jinak vařili taky hnusně. Profesoři ale byly fajn, nechali nám volnost a dávali nám skvělý tresty za pozdní příchody. Na prkně bylo pěkný poježděníčko a rozhodně bych jel klidně znova."

Jídlo se dalo jíst pouze s velkou pomocí soli a pepře, na pokojích byli problémy s křehkými posteli a sprchou. Kulečník byl celý nakřivo, fotbálek nebyl promazaný, občas nevypadli míčky. Na pokojích se hodně kradlo vybavení. V kuchyni byli příjemní lidé a byla tam vysoká úroveň higieny. Každý den, hlavně k večeru byl na hotelu hrozný bordel."

Byl tam kopec srandy. Jídlo bylo hnusný- hlavně ten sýr...Arogantní číšník..."

"Bylo tam pěkně. Slunko svítilo sníh byl po ránu zmrzlý a po poledni mokrý a těžký. Jídlo. Náš stůl 6 lidí mělo k snídani 7 rohliků neradi přidávali a 1. den k obědu něco smaženého patrně sýr a abych ho snědl je třeba zajíst velkou bramborou. Lyžovat jsem se doučil lyžování bylo pěkné sjezdovky krátké v závodech jsem se umístil asi 3. od konce běžky mi zkrátka nešly."

Mě se to tam líbylo hlavně byla zábava. Učitelé s kterýma jsme tam byli, byli v poho. Lyžování teda nebylo nic moc, protože kopec byl krátký. Jídlo, které tam nebylo nic nóbl a ještě skoro v každým jídle byl hrašek. Pokoje byli velmi luxusní, až na pár vyjímek."

"Bylo docela v pohod, nad očekávání. Ubytování taky nebylo nejhorší. Nejhorší byla obsluha a jídlo. Střídaly jsme běžky a sjezdové lyže, tak že ti co byly dopoledne na běžkách šli odpoledne na svah. Všude byly hromady sněhu které ale tály."

"Po příjezdu do Železné Rudy jsme byli rozřazeni do 5 družstev, 4 družstva byli lyžaři a 5. snowboardisti. V pondělí 1.,2. a 5. družstvo měli dopoledne běžky a 4. a 3. družstvo sjezdovky. Kromě středy, kdy byl odpoledne výlet do Železné Rudy a ve čtvrtek byl výlet na Špičák pouze pro dobrovolníky."

" Na horách se mi velice líbila organizace kurzu. Naopak počasí asi do středy nebylo moc dobré svítilo slunce a bylo horko. Jídlo bylo absolutně nepoživatelné. Opravdu nejhorsi byl asi smažený sýr který chutnal jako rok starý. Jinak lyžařský bych ohodnotil jako velmi dobrý."

" Bylo to tam fajn až na to jídlo první den, když jsme měli nějaký nepoživatelný smažený sýr, pan vrchní byl asi hlupák a blázen (neumí se chovat). Ježdění bylo príma, občas nějaký vražedný pád. Na nočním lyžování jsme jezdili malinko nelegálně, ale co, to se dělá. Běžky zajímavé, ale mohly by se vynechat."

"Do Rudy jsme přijeli o hodinu později, vyložili jsme věci a šlapali jsme k hotelu.Ten stál až na vrcholu kopce a od něj vedli 4 sjezdovky. Při příjezdu byly pokoje pěkné, po odjezdu už horší. Dvakrát jsme vytopili pokoj pod námi, takže nám tam pořád něco opravovali. Jídlo bylo hrozný. Při příjezdu jsme dostali "smažený sýr ", který hrozně smrděl a nikomu nechutnal. Počasí bylo naštěstí pěkné, celou dobu, až na poslední den, svítilo sluníčko a bylo teplo. Probíhali taky běžkařské závody na 3 kilometry, kde první 3 místa získaly chemici."

Závěr: Kronikářka se dozvěděla, že na horách to bylo docela fajn, že největší dojem na všechny udělal "fakt hnusnej sýr" a že naši žáci přicházejí ze základních škol s hrubými nedostatky v rodném jazyce.

V pondělí 27. února došlo v COPTH Praha 9 k vyhlášení výsledků regionálního kola soutěže Enersol 2006.
Jedná se o soutěž, v níž odborná porota hodnotí samostatné práce středoškoláků zaměřené na obnovitelné zdroje energie.
Porota hodnotila celkem 38 prací, z toho 5 prací žáků naší školy.
Do užšího finále postoupilo 15 projektů. Mezi jinými se jednalo i o práce tří našich žáků, a to Evy Buschové (L 3.), Jana Horáka a Jakuba Bareše (oba L2.).
Nejlépe, a to na třetím místě , skončila Eva Buschová a její projekt "Malá vodní elektrárna Klecany". Autorka bude reprezentovat školu a Prahu v celostátním kole 23. března.

28.února se zúčastnilo 28 vybraných studentů ze všech tříd školního kola Celostátní matematické soutěže pro studenty středních odborných škol. O úspěších v dalších kolech (budou-li) se dočtete na těchto stránkách.

Třídy F4. a A4. nacvičovaly v únoru svá taneční vystoupení na maturitním plese. Na obrázku jsou děvčata z A4. trénující břišní tanec.

Mgr. Zuzana Jušková
24. 03. 2006, 13:56:02