Byl především ve znamení maturit,

Na začátku měsíce května se dva naši kolegové, Mirka Harnová a Ivan Sedlák, dožili pěkných kulatých úctyhodných narozenin. Oba dosud v aktivní službě a v plné tělesné i duševní síle.

Druhý prodloužený květnový víkend (6.5.-8.5.) vyjeli opět obětaví mladí (někteří ne tak úplně mladí) pedagogové na rafty se skupinou studentů. Tentokrát na řeku Ohři.

V květnu někteří studenti úspěšně reprezentovali naši školu.
Beverly Bělková z A4. ve dnech 7.-13. května úspěšně prezentovala svůj projekt z AMAVETU na "International Science and Engineering Fair" v Indianapolis, Indiana, USA.
Po jejím návratu se v příloze VĚDA deníku MF DNES objevilo s Beverly následující interview:

MF Dnes 3.6.2006
Příloha Věda
Chemie mě chytla napoprvé
Beverly Bělková se vrátila z mezinárodní soutěže mladých vědců v USA. Co ji přitáhlo k vědě?
Naděje vědy
Seriál o mladých vědcích
Věda zajímá i mladé lidi, dívky nevyjímaje. Důkazem je i Beverly Bělková, devatenáctiletá čerstvá maturantka, která se právě vrátila z Mezinárodního vědecko-technického veletrhu INTEL ISEF, jehož se letos v Indianapolis v USA zúčastnilo 1500 mladých vědců a vynálezců ze 47 zemí světa - včetně českých vědeckých nadějí.
Beverly Bělková se soutěže v USA zúčastnila s vědeckou prací, která se zabývá možným užitím jílovité horniny bentonitu pro ochranu kontejnerů s radioaktivním odpadem v úložištích.
* Kdo vás k chemii přivedl? Škola, nebo rodiče?
Chemie mě chytla už od první hodiny na základní škole. Hlavně pokusy. Proto jsem šla na Masarykovu střední školu chemickou v Praze. Měli jsme hodně hodin laboratorních cvičení, takže jsme si veškerou teorii mohli vyzkoušet i v praxi. Takže škola. Moji rodiče nejsou ani chemici, ani vědci a s výzkumem nemají nic společného. Nikdy mě do ničeho nenutili, ale podporují mě a fandí mi, možná i proto, že vidí, že mě to opravdu baví.
* Myslíte si, že u nás mají mladí vědci šanci?
Určitě ano. Kdo chce, ten se může prosadit. Jednou z dobrých zkušeností je právě účast na některé středoškolské odborné soutěži, kde je možné poměřit znalosti s ostatními. Já měla to štěstí, že mi pomohla paní profesorka Jana Dudrová na naší škole. Když jsem za ní na konci druhého ročníku přišla s tím, že mě chemie moc baví a středoškolská látka už mi nestačí, poslala mě na katedru analytické chemie Přírodovědecké fakulty UK, kde bych mohla dělat ročníkovou práci. Právě tady jsem se zapojila do vědecké práce, která se zabývá studiem chemických a fyzikálních vlastností bentonitu. Cenné rady jsem dostávala od své vysokoškolské profesorky Věry Pacákové z fakulty, další potřebné informace jsem čerpala z odborné literatury a hledala na internetu.
* To bylo tak jednoduché? Zajít na univerzitu a zakrátko se ocitnout za oceánem?
Tak snadné to zase nebylo. Nejdřív jsem se zúčastnila Středoškolské odborné činnosti (SOČ), ale tam jsem neuspěla. Pak mi profesorka Dudrová doporučila zkusit štěstí v soutěži, kterou pro středoškolské studenty pořádá Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. A tam jsem vyhrála cestu do USA na asi největší mezinárodní soutěž mladých vědců na světě INTEL ISEF.
* Jaký projekt jste tu představila?
Zkoumali jsme bentonit a jeho možné využití pro ochranu kontejnerů s radioaktivním odpadem. Pokud se k bentonitu v úložišti dostane spodní voda, nabobtná a vodu k odpadu nepustí, ten pak tedy nemůže unikat do okolního prostředí. Moje práce se přímo věnuje sorpčním vlastnostem teplotně opracovaného bentonitu. Předpokládáme totiž, že v úložištích vyhořelého jaderného odpadu se mohou vyskytovat velmi vysoké teploty. Sorpční schopnost bentonitu jsem zjišťovala pomocí měďnatých iontů. Jsou obsaženy v kontejneru s radioaktivním odpadem a betonem. Dostane-li se podzemní voda ke kontejneru, může dojít k jeho korozi a tím k úniku radionuklidů, ale i mědnatých iontů do životního prostřed. Měď je těžký kov, takže ani ta životnímu prostředí neprospívá. Bentonit se ukazuje jako velmi dobrý materiál s vynikající sorpční schopností a schopností bobtnat. Je též levný.
* Liší se nějak obhajoba práce na soutěži u nás a v cizině?
Největší rozdíl je v tom, že musíte celou práci obhajovat v angličtině. Takže to chce kromě toho odborného i dost dobré jazykové vybavení. Můžete mít sice překladatele, ale to není ono. Také na porotu to nepůsobí věrohodně. Zjistila jsem, že velkou devízou cizinců a zvláště Američanů je to, že umějí velice dobře vystupovat před lidmi, že umějí svoji práci doslova prodat, suverénní vystupování hraje velkou roli. To našim dělá trochu problémy, tady se nikde ve škole vystupování a obhajoba vlastních názorů neučí. Je to určitě velká zkušenost do života.
* Víte, co se bude s vaším výzkumem dít dál?
Co bude s výsledky mé práce, přesně nevím. O realizaci tohoto výzkumu nerozhoduji, já jen spolupracuji s Karlovou univerzitou. Ale vlastnosti bentonitu se neustále zkoumají a zjišťují různými způsoby, takže výzkum není ještě zcela u konce.
* Jak si představujete svoji budoucnost?
Chci jít na Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze a podle toho, jaké možnosti se vyskytnou na škole, chtěla bych dále reprezentovat pod jménem školy nějakou odbornou práci v cizině. Co bude, až dostuduji, zatím nevím. Chtěla bych se věnovat vědecké práci - ale kde, to se rozhodnu až podle toho, jaké pro ni budou podmínky.
Autor: ZUZANA KOHOUTOVÁ
copyright: MAFRA a.s. - MF DNES - iDNES

Kromě chemie to byla i matematika, ve které nám dva studenti udělali radost svými mimořádnými úspěchy.

V celostátním kole matematické soutěže žáků středních odborných škol se student Pavel Hartman (L3.) umístil na krásném třetím místě (z 2 319 účastníků).

V krajském kole matematické olympiády kategorie B byl student třídy A2. Tomáš Breník na 20.-24. místě. Je to letos nejlepší umístění studenta všech středních průmyslových škol.

12. května měly třídy F4. a L4. poslední vyučovací den před studijním volnem.
V našich termínech měly "poslední zvonění před svaťákem". Vystoupení třídy F4. bylo mimořádně povedené, i když bohužel z fotek (skrývají se pod obrázkem podezřelé dvojice) nemá čtenář těchto stránek dokonalý zážitek.
Tak snad jen pro připomenutí těm, kteří viděli vystoupení na školním dvoře živě :-)

19.- 20. května jelo 39 (převážně) druháků na literárně-historickou exkurzi do Vídně, Brna a Slavkova. Doprovod: prof. Jušková, Koptišová a Vojtíšková.
Prohlédli jsme si letem historický střed Vídně a Schönbrunn, zámek Slavkov a bojiště s Mohylou míru a Špilberk v Brně. Přenocování bylo v Dolních Věstonicích. Počasí přálo, ale času bylo na tak náročný program málo.
Ostatní druháci jeli na "klasickou" exkurzi do Terezína.

Ústní maturitní zkoušky začaly 22. května a skončily 1.června.
Jak letos dopadly?

Mgr. Zuzana Jušková
02. 08. 2006, 16:31:33